Kde se podepisovala Anticharta?

Kdo všechno podepsal antichartu

Prohlášení podepsali například Karel Gott, Luděk Sobota, Jiří Korn, Josef Laufer či Jitka Zelenková. Těch, kteří odmítli, bylo jenom pár. Mezi nimi zpěvák Vladimír Mišík, herečka Táňa Fischerová nebo režisérka Kristina Vlachová.
ArchivPodobné

Kdy vznikla Anticharta

Autor: Jako reakce na opoziční dokument Charta 77 vznikla tzv. Anticharta – prorežimní prohlášení "Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru".
Archiv

Kdy byla podepsána Charta

Prvních 242 signatářů text podepsalo už koncem prosince 1976 na samostatných kartičkách s textem „Souhlasím s prohlášením Charty 77 z 1. 1. 1977“, s podpisem a adresou. Originály těchto podpisů byly nalezeny v roce 2006 ve spisu tajné policie StB.

Kdo podepsal Chartu 77

Organizátory a prvními signatáři byli Jan Patočka, Jiří Němec, Václav Benda, Vlasta Chramostová, Václav Havel, Ladislav Hejdánek, Zdeněk Mlynář, Pavel Kohout, Petr Uhl, Ludvík Vaculík a Jiří Hájek.

Kde se podepsala Charta 77

Kampaň označovaná jako „Anticharta“ patří k zásadním momentům normalizace. Vyvrcholila shromážděními československých umělců 28. ledna 1977 v Národním divadle a 4. února v Divadle hudby, kde hromadně deklarovali podporu politice KSČ a podepsali rezoluci proti signatářům Charty 77.

Kdo založil chatu 77

Václav HavelJan Patočka
Charta 77/Zakladatelé

Kdy se podepisovala Charta

Název odkazuje na datum 1.1 1977, kdy Charta spatřila světlo světa. Chartisté vyzývali komunistickou moc, aby dodržovala mezinárodní závazky v oblasti lidských a občanských práv a zahájila dialog k nápravě neutěšené společenské situace. Dne 7. ledna byla charta zveřejněna v několika západních listech.

Co je to chart

Charta (lat. papír na rozdíl od pergamenu) je veřejná listina zásadního významu a obsahu, jež vyhlašuje (deklaruje) nebo zaručuje souhrn nějakých základních lidských, politických, občanských svobod, zásad či práv.

Na co reaguje Charta 77

Charta 77 byla neformální československá občanská iniciativa, která kritizovala „politickou i státní moc“ za nedodržování lidských a občanských práv, k jejichž dodržování se ČSSR zavázala při podpisu Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) v Helsinkách.